Psi v 21. století aneb dohled nad psi

Během cestování se psem jsem si všimla jedné zajímavé věci. Čím více je země bohatší, dokonalejší a perfekcionističtější, tím přísnější podmínky pro psy obsahuje. Dnešní svět je jako svět ve filmu WALL-E, jen nás ještě nevyhnaly odpadky, ale vyhnali jsme se sami.

Stále více lidí bydlí ve velkoměstě, neboť jen v něm se často nachází práce, a tedy peníze. Stále více rodin zvažuje, jestli si pořídit dítě či ne (už jen to slovo „pořídit“ je velmi zajímavé, jako by se jednalo o ekonomický produkt či spotřební zboží), a často se zjišťuje, že na dítě nejsou peníze, pokoj či čas. Přichází tedy jakási útěcha a koupí se pes, jenž se musí naučit žít ve světě, kde nejsou opravdu živé stromy, kde nemůže štěkat a kde se musí naučit vycházet se psy, lidmi i množstvím pachů (a odpadků) na zemi.

Zemi, jež se jmenuje Chodník, Silnice či Přechod pro chodce a kde se vysoce sofistikované parky stali místem oázy neklidu, obývané bezdomovci, běžči, cyklisty a pejskaři, nejnebezpečnějšími tvory pro matky s dětmi, které do tohoto místa zavítaly. Parky jsou ale vysoce hierarchizované místa a pes může být na volno jen v určitých částech (viz Kanada, Španělsko).

Žijeme v globalizovaném světě, vysoce racionalizovaném, a tak v zemích, o nichž panuje mýtus dokonalosti a bohatství, nalezneme také dokonalý Řád. Psi se nepouštějí na volno, neboť by mohli někomu ublížit a prevence je hlavní motto Řádu. Lidé vždy nejdříve zajišťují potravu a bezpečí, a proto nás také netrápí, že se na nás dívají 24 hodin denně kamery a nahrává se každý náš pohyb, že lze vysledovat, kde jsme pomocí mobilu či že dobrovolně píšeme, kde jsme a co, i velice intimního, děláme (Facebook, WhatsApp, Twitter, blogy). Obětovali jsme se Dohledu, který aplikujeme i na psy, např. v povinném přihlášení psů ve městě či stále častějším čipováním psů.

Pražská městská policie mě na procházce zastavila a zjišťovala skrz čip psa moji totožnost, sourozence, bydliště. Je to jednoduché a geniální. Proč čipovat lidi, když máme čipované psy, nesoucí o nás informace?

Švédsko, svět Řádu

Dokonalou zemí v diskursu lidí je tak například Švédsko, kde každý váš pohyb něco značí, má určitý řád a pořádek, který nelze porušit. Nevěděla jsem nejdříve, že psy ve Švédsku nesmí na volno, a tak jsem Amy pustila do jezera vykoupat se. Švédové ale nezačnou křičet a nadávat, naopak, odvrátí pohled, jako by raději odchýlení od Řádu neviděli. Pokud to ale zopakujete, například jako mně Amy dvakrát odběhla vykoupat se do moře, přes trávník souseda, pohrozil ihned, že zavolá odchytovou službu. Jeho trávník je jeho majetek a neviditelné hranice mezi námi musíme vidět.

Čím dokonalejší svět, který by se jistě líbil Josefovi II. („svět šlapací jako hodinky“), tím umělejší. Vytlačujeme nejen přírodu, ale i sami sebe, a poté se snažíme nalézt v domácím mazlíčkovi a našroubovat ho na svět, který je pro něj, když ne nepřirozený, tak alespoň obtížný. Sama Polka žijící ve Švédsku mi řekla, že by si tu psa nepořídila. Na druhou stranu, ona je z Polska, a tam nevládne tak dokonalý svět Řádu, alespoň co se psů týče. Nejedná se ale o odsouzení zlo vs. dobro, ale o uvědomění si toho, co se okolo nás odehrává. Švédsko je krásná země a v lese psa můžete mít na volno a nikdy se nemusíte bát, že by vás nějaký cizí pes otravoval. Přeci jen, Řád má velmi ostnatý plot.

Čtěte dál

• Menu
• Reklama na útulky
• Bojoví psi
• Nejlepší psí filmy
• Živočichan srstomilný