Cestující pes radost či starost?

Cestovat se psem: ano či ne? Jednoznačná otázka je schovaná kdesi v Mínotaurově labyrintu, ale nabídnu Ariadninu niť, která vám možná pomůže.

Ať už jedete na Slovensko či až do Španělska, nikdy nezapomeňte na právní stránku věci: mít platný pas, čip, očkování, popř. odčervení či si zjistit, jestli nemáte plemeno, pro které patří speciální nařízení (např. do Francie nesmí staford, mastif či tosa inu). Také je dobré dopředu si zjistit, co která země vyžaduje, např. Velká Británie chce odčervení ve speciálním rozmezí dnů.

Nikdy nezapomeňte mít platný pas, čip a všechna očkování.

Pro mě je cestování se psem bonding: stmelení, větší pochopení mě i psa, jak reagujeme na nové prostředí, pachy, chutě, lidi i psy. Cestování se psem je skvělé sblížení s vaším psím miláčkem, potrénování poslušnosti a sdílení životních zážitků s někým, kdo je udělá ještě veselejší.

Na horách se moje labradorka Amy baví stejně jako já, pokud potkáme nějakou louži, potok, jezero či moře, baví se ještě mnohem více. Psi byli odjakživa lidští společníci a nejšťastnější jsou se svými páníčky. Samozřejmě záleží na psovi, ale Amy rozhodně taková je. Přežije hodiny v autě, nadšená, že se cestuje, že je s námi a že cestou možná najde nějakou pořádně zapáchající lahůdku.

Amy nikdy nebyla plánovaná jako kus věci kdesi na řetězu, naopak, chtěla jsem s ní svůj život sdílet, i když jsem netušila, do kolika zemí, často i shodou náhod, se dostanu.

Cestování se psem je ale na druhou stranu o jedné věci, na kterou se nesmí zapomínat: je to o zodpovědnosti a buďme k sobě upřímní, i o penězích. Samozřejmě pokud už platíte za auto, je to jedno, ale nenechte se nachytat jako já a koupit lístek přes tři země do vlaku pro psa. Ty dva tisíce si můžete investovat mnohem lépe. Zodpovědnost plyne především z toho, že si zjistíte dopředu, co které země vyžaduje (v EU toho opravdu není moc) a případně dopředu dáte vědět na chatách, kde budete spát či vyhledáte hotely, kde mají rádi psy. Dnes už existují cestovní kanceláře či vyhledávací stránky, kde tohle za vás zařídí, a tak můžete se psem do Itálie k moři či na statek kdesi v horách, stačí si jen vybrat.

Jaký dopravní prostředek?

Osobně si myslím, že je vždy nejlepší auto. Můžete s ním zastavit, kdykoli potřebujete, váš pes je ve známém prostředí a s vámi.

Velký otazník také leží v tom, jakým dopravním prostředkem. Osobně si myslím, že je vždy nejlepší auto. Můžete zastavit, když potřebujete, pes je ve známém prostředí a s vámi. Vlaky jsou pohodlné, ale jsou pomalé a do zahraničí je lepší kupovat lístek pouze pro Českou Republiku a další až v zahraničí u průvodčího. Autobusy jsou rychlejší, ale ne všechny berou psy, především ty do zahraničí je odmítají. V letadle máte psa v zavazadlovém prostoru a je to do vzdálenějších míst opravdu rychlá doprava, ale drahá. Nezapomeňte také dopředu dát aerolince vědět, že budete přepravovat psa.

Amy je opravdu cestující pes, protože kvůli mojí škole se mnou jezdila nejdříve tři roky každý týden vlakem Liberec - Hradec Králové a zpět, poté zas autobusem či vlakem Praha - Liberec. Naučila se ale velmi rychle, že ve vlaku se spí, a poté ji čeká oblíbená procházka. Byla tak i připravená na naše letní dobrodružné dovolené, o kterých si zde můžete počíst.

Svoji stránku jsem založila, abych se podělila o svoje zkušenosti a pomohla rozhodnout, jestli cestovat se psem stojí za to, ať už do hor v Rumunsku či k moři v Polsku, a tak nezbývá než popřát příjemné počtení a ještě příjemnější cestování.

Kontakty

verca.loudova@seznam.cz

facebook.com/CestujiciPes

Site © Veronika Loudová

Design © Juraj Simlovic

Made with TED Notepad.