Cestování se psem

Cestování se psem nemusí znamenat dalekou cestu do cizích krajin. I návštěva města nebo známých je příležitost k zodpovězení základní zákeřné otázky: Zvládne to pes a přežije to návštěva? Čtěte dál o tom, co pes musí a nesmí a jak toho dosáhnout. Psi nejsou zahradní trpaslíci. Mnohem lépe se vyjímají vám po boku, ať už cestujete kamkoli.

Stává se, že člověk, ale i pes, zatouží po změně. Prozkoumat nová zákoutí, zažít vzrušení, potkat nové lidi a psy, z čehož se pán i pes nesmírně poučí.

Mnoho psů tráví většinu života na dvorku či v bytě. Procházky jsou obyčejný rituál, opakující několik tras. Občas člověk, ale i pes, zatouží po změně. Jenže většina lidí psa jednoduše nechá doma. Ať už se cestuje do cizí země, města nebo třeba do zoo. Hlavní kámen úrazu je páníčkova nejistota a také lenost, protože, přiznejme si to narovinu, se psem je cestování obtížnější. Ne vždy však musí obtížnost převážit potěšení.

Pokud se tedy rozhodnete zahodit obavy a vyzkoušet vycvičenost a poslušnost čtyřnohého cestovatele, zde je několik bodů, co by se mohlo hodit:

  1. Naučte psa na náhubek. Pomůže vám klikr či pochvala. Na začátek stačí, když se chlupáč k náhubku přiblíží a za to obdrží odměnu. Časem se dostanete do bodu, kdy sám s nadšením čenich dovnitř strčí. Cvičte několikrát denně, chválit a odměňovat.
  2. Pozor na eskalátory. Poprvé, co je můj pes zahlédl, zůstal před nimi stát, zatímco já odjížděla schody nahoru. Naučit nejlépe jako štěně, kratší vzdálenost a na pořádnou ňamku.
  3. Naučte psa odpočívat i v rušném prostředí. Pokud jste vy klidní ve vlaku, bude i váš pes, a pokud dostane něco na kousání, pak i rád usne v křiku dětí v protějším kupé.
  4. „Ke mně“ je vaše nová mantra. Každý pes se rád proběhne na volno, obzvlášť pokud zamíříte do lesa nebo do hor, a tak trénovat přivolání doma i v rušném prostředí je samozřejmost. Jakmile uvidíte srnku v lese nebo jiného psa v parku, nabyté zkušenosti se budou hodit.
  5. Cvičte odložení, odložení a opět odložení. Zůstaň je kromě „ke mně“ nejdůležitější povel cestovatelského psa. Učit na krátké vzdálenosti, poté vzdálenost i dobu prodlužovat, až budete moci opustit místnost a pes zůstane. Cvičit doma i venku a odměňovat a odměňovat!
  6. Odbourejte štěkání psa. Ať už při vítání, na cizí lidi anebo z frustrace při čekání na vás. Jednoduše si ho přitom nevšímejte. Křik ani uplácení ňamkou nepomůže. Rozhodně to není lehká věc, ale při cestování je samozřejmě příjemnější mlčenlivější společník.
  7. Boudička, cestovní taška ani úvazový kolík nejsou zlo. Je to svaté místo odpočinku. Takhle to musíte podat i vašemu psovi. Naučit na odměnu, když sám a bez pobízení nebo ňamek do boudy vejde. Uvázaný třeba před obchodem je občas každý pes, nezapomeňte ho odměnit, když přijdete (pozor na štěkání).
  8. Trénujte, aby zvládl počkat s cizím člověkem, kamarádem nebo partnerem. Také by se měl od nich (samozřejmě i od vás) nechat přenést, což se hodí ve skalách nebo při zranění psa.
  9. Postroj, vodítko či lyže nejsou neznámou. Naopak, pokud si pes zvykne na běh na popruhu, snadno zvládne i lyže, a tak můžete společně vyrazit na běžky. Zimní dovolená neznamená tabu pro psy, jen pozor, na určité běžkařské tratě psi nesmí.
  10. Vybudujte si vzájemnou důvěru. Vy učíte psa to, co dělá. On za odměnu dělá to, co po něm chcete. Jen pozor, abyste mu správně vysvětlili, co to je. Na dovolenou vezměte oblíbené pamlsky, potrénujte základní povely, tak získáte důvěru. Hlídejte ho, starejte se o něho, nakrmte ho a nenechte nikoho a nic, aby mu ublížil, pak s vámi bude s nadšením cestovat. Na dovolenou vyrazíte se psem pouze pokud si budete věřit.

Trénink cestování: jak na hromadnou dopravu

Pokud plánujete vzít hafana s sebou na letní dovolenou, trénink po Čechách vřele doporučuji.

Jako krásný začátek cestovatelské dráhy poslouží například cesta do pražské zoo. Pokud nejste z Prahy, jen vybrání dopravního prostředku je vhodný trénink na delší cestu do ciziny.

Zvolíte-li vlak, pes bude muset trpělivě sedět nebo ležet a naučit se odpočívat i v rušném a cizím prostředí. Podobné to je s autobusem, kde bude mít navíc stísněnější prostor. Setká se s novými pachy, lidmi a zvuky. Skřípot přijíždějícího vlaku je velice užitečná pomůcka, aby pes přežil jakkoli hlasité zvuky. Opět učit v klidu a odměnit za klidné chování, popř. během toho cvičit nějaký povel. Svoji fenku jsem už jako štěně vzala do tramvaje a vlaku a naučila ji sednout si a koukat na mě, zatímco vlak přijíždí. Mnohem obtížnější bylo ji naučit, že vítat průvodčí s vytaženým jazykem a zásobou slintů není naše nejlepší vizitka. Naštěstí existují ňamky a povely (ke mně, lehni, odměna), které ve vhodné chvíli odvedou psí pozornost.

Pozor na rychlé schody metra a často přeplněné autobusy, kde se mohou cizí lidé dotknout vašeho psa, nebo mu i stoupnout nedopatřením na ocas. Jediné řešení je trénink.

Pokud disponujete vlastním autem, pes nemusí zvládat nové pachy, a přesto je pro něj cesta náročná. Musí zvládnout pohupování se auta, být ve stísněném prostoru, a ještě odpočívat. Nejlepší je proto před cestou procházka; pokud mu není špatně, tak něco na kousání na cestu. Unavený pes rovná se spokojený pes i při cestování.

Už doma zkuste třískat věcmi, aby se pes příliš nevyděsil; shodit vedle něj něco na zem, pozvat si někoho na návštěvu, abyste zjistili, jestli pes nevyletí na střechu, když se ho někdo cizí dotkne. Pozor také na to, že v Praze potřebujete pro psa koupit lístek a dát mu náhubek.

Trénink cestování: jak přežít návštěvu ZOO Praha

Jedete-li do hor, také se potkáte se zvířaty a novými pachy.

Pokud se vybavíte pamlsky, dobrou náladou a trpělivostí, budete překvapeni, že pes situaci zvládne s přehledem.

Pražská Zoo je skvělá destinace pro trénink i zábavu (ale má i svá pravidla, více zde: Zoo Praha). Pro psa je velice těžké cítit tolik cizích zvířat a ještě zůstat v klidu, když třeba přes cestu vyskočí páv.

Se psem tam smíte na vodítku, ale do vnitřních prostor ne. Před krytými pavilony psi musí počkat, a tak pocvičíte odložení.

Zde, stejně jako u moře nebo v horách, se navíc bude hodit, pokud pes umí chodit u nohy, je na vás motivovaný (například dívá se na vás a vy ho za to odměňujete) a netahá za vodítko jako smyslů zbavený. Pokud to dělá, prostě stůjte a počkejte, než tahat přestane, pak se můžete rozejít.

Pokud je pes zvyklý celý den se jen válet na gauči, nečekejte Supermana po prvním dni cestování.

U venkovních restaurací zoo přichází zkouška nejtěžší — aby nečuchal všude po zemi, nesnažil se krást jídlo a v klidu čekal. V kempu klidného, trpělivého psa neztrácejícího hlavu, když ucítí nebo uvidí jídlo, oceníte. Nejlepší řešení je mít vlastní odměnu, kousací kost, apod. Když si psa u jídla nebudete všímat, naučí se být potichu a v klidu. I doma byste měli trénovat, že když vy jíte, pes je na místě a odpočívá.

Co je dobré vědět

Nesmíte také zapomenout, že pes během dne potřebuje napít, vyvenčit se a na konci dne odpočinek. Ať už budete kdekoli, nechte psa pořádně odpočinout, vyspat nebo naopak pohrát si. Zkrátka cokoli, abyste mu dali najevo, že byl skvělý a teď přišla odměna.

Moje labradorka dostává na konci dne večeři a hračku a v kempu ji nechávám spát ve stanu, ještě když ostatní jdou k ohni. I psi jsou unavení, přetažení a mohou se zranit. Předejít tomu můžete nejlépe tak, že psa nespustíte z očí, naučíte ho skvělé přivolání, odpočívat a natrénujete možné situace. Ať už cestou vlakem, setkáním se zvířaty v zoo nebo procházku peklem alias Staroměstským náměstím po náletu turistů a jídla na zemi.

Pro někoho budou znít tyto zkušenosti složitě, ale ruku na srdce – neměl by každý pes umět ke mně a zůstaň?

Neřítit se na lidi a nehonit zvířata?

Cestování vám navíc pomůže vyleštit nabyté schopnosti, předvést je ve společnosti, objevit nedostatky a hlavně si užít zábavu v přítomnosti někoho, kdo ji bezzištně ocení.

A jak natrénovat setkání s návštěvou? Nejlépe hned od štěněte vysvětlete, že návštěva není skákací hrad, jejich boty nejsou aportek a žebráním od nich nevyloudí ani úsměv. K tomu samozřejmě dopomůžou již zmiňované prvky – odvolání psa, jeho místo, na němž setrvá, odvést jeho pozornost jiným směrem (k pamlsku, hračce), umět ho uklidnit a dát mu možnost odpočívat.

Podle mého názoru je jeden z nejlepších filmů o cestování psů Homeward Bound. Strastiplná cesta dvou psů a jedné kočky za svými páníčky-dětmi je sice plná sentimentu, ale vzhledem k tomu, že ten k Vánocům patří, vřele doporučuji. Přeci jen, nevidíte každý den plavat kočku v řece a psy bojovat s pumou.

Neuvěřitelná cesta v podání cestovatele zlatého retrívra, amerického buldoka a kočky.

Kontakty

verca.loudova@seznam.cz

facebook.com/CestujiciPes

Site © Veronika Loudová

Design © Juraj Simlovic

Made with TED Notepad.