Británie & Londýnaneb jak (pře)žít s labradorem v srdci evropské metropole

Deset milionů lidí. Největší koncentrace národností, etnik a náboženství. Místo noblesních historických staveb, viktoriánských domů a královských parků. Do nejstaršího a nejrušnějšího obchodního centra Evropy jsme vycestovali se psem. Jak život v Anglii vypadá a do čeho musíte skočit rovnýma tlapkama?

Psí procházka královským městem.

Díky EU máte jednoduchá pravidla k tomu, co ke vstupu potřebujete: očipovaného psa, očkovací průkaz a platná očkování, především proti vzteklině, a ostrovní lahůdku Británie — praziquantel (odčervení) podaný jeden až pět dnů před vstupem do země.

Británie má hned několik výhod, především anglický jazyk a členství v Evropské Unii. Nepotřebujete ani pracovní víza, ani speciální očkování pro psa. Jen čip a odčervení.

Já raději na více dnů nespoléhám, a tak jsem chtěla psa nechat odčervit den předem, než jsem si uvědomila, že cesta autem k Eurotunnelu trvá 12-15 hodin, tedy ne určených 24. Také jsem se trochu bála, že účinná látka praziquantel pod názvem jiného přípravu bude vzbuzovat nedůvěru, naštěstí opravdu stačí, že ji přípravek obsahuje. Nezapomeňte také, že vám odčervení musí napsat veterinář do očkovacího průkazu a k tomu napsat den podání (raději i hodinu) a razítko kliniky.

A doporučení předem, nezapomeňte si „psí“ sáčky, pokuty za neuklízení by vás mohly dovést k odsunu nějaké té nuly na vašem účtu. Pamlsky a granule tu také nejsou zrovna levná záležitost, takže lépe vzít s sebou vlastní. Určitě ale můžete vyzkoušet Fish4dogs, tedy pamlsky, které smrdí jako rybí trh, ale psům opravdu chutnají.

Doprava

Cestovat se psem po Londýně není problém. Zadarmo a bez náhubku může do metra, autobusů i vlaků. Jen na eskalátorech se musí psi nést, aby si nezranili tlapky.

Nalodění našeho korábu proběhlo překvapivě hladce, sice máme věci až ke stropu, ale vměstnal se nám i skener, nádobí, jídlo, pytel granulí a psích pomůcek na hlavolamy. Jen půlmetrové kužely (alias super skočky) jsem nepropašovala. Utěšuju se, že jsem sbalila míčky a kongy.

Auto jako domov na čtyřech kolečkách je podle mě na cestování se psem nejlepší. Moje labradorka je ve své boudičce na zadní sedačce, mám neustálý přehled o tom, jestli jí není teplo, přestávky dělám každé tři hodiny, snažím se ji přimět pít a odměnit pamlsky, když ze sebe na benzinových stanicích nedělá jídelní buldozer.

Lístek na Eurotunnel si kupte přes internet s dostatečným předstihem, abyste zaplatili nejlépe 80 liber (za auto a lidi v něm jednosměrně) a 17 liber za psa. Výhoda je, že nemusíte přijet přesně, stačí dvě hodiny okolo vašeho zakoupeného času. V noci a během oběda jsou místenky nejlevnější. Se psem, kočkou, fretkou či koněm zastavíte nejdříve u značky Pet Control, ukážete psa a tamní veterinář vám zkontroluje čip a očkovací průkaz, dostanete nálepku na auto a můžete vyrazit. Cesta z Calais do Folkestone trvá půl hodiny.

U Pet Control jsem potkala dva Němce, kteří převáželi kočku, nevěděli o odčervení a veterinářka je nemohla pustit, jenže oni nerozuměli ani anglicky, ani francouzsky. Až po ukázání na mapě, kde jsou veterinární ordinace a jaké mají otevírací hodiny, pochopili. Nebo možná zapřeli kočku a jeli dál, kdo ví.

Do Londýna můžete i letět, cesta trvá samozřejmě kratší dobu a pes musí být v zavazadlovém prostoru v boudičce speciálně veliké a schválené leteckými společnostmi, tzv. IATA certified dog crate. Myslím, že je lze zapůjčit, jinak stojí okolo dvou tisíc. Letenka pro psa se pohybuje okolo tří až pěti tisíc. S ČSA můžete letět se psem jako cargo na londýnský Heathrow, více na jejich stránkách pod "cargo". Upozornění: Pes může letět jen pokud nebyl za posledních 6 měsíců v zemi mimo EU. Také musíte 10 dní dopředu informovat ČSA Cargo, že budete psa přepravovat.

Autobusy Student Agency vám psa neumožní přepravit, stejně jako další dálkové autobusy. Vlaky lze jet do Francie a z ní až do Londýna anebo trajektem, jenže trajekt je drahý a plaví se delší dobu, okolo čtyř hodin, zatímco Eurotunnel trvá 35 minut. Také si zjistěte, jestli tam pes nemusí být v předem určeném prostoru v boudičce nebo po celou dobu v autě. Poslední varianta je Spolujízda, tedy svést se s někým, kdo do Británie cestuje a kdo si rád nechá připlatit za tuto ne zrovna krátkou cestu.

Strašák bydlení

Bydlení se psem najdete nejrychleji pokud dáte "offer" ihned a ukážete výhry psa nebo potvrzení od předchozího majitele, že máte největšího miláčka pod sluncem.

Briti obvykle cestují se psy ve vlastních autech či spíše karavanech. Nepotkala jsem jediný kemp, který by nepovoloval psy, a jen v jednom jsme za psa platili. Další možností je hotel, na Booking.com jen zaškrtnete destinaci a políčko „pes“ a vyjede vám přesně to, co hledáte.

Pokud cestujete do Londýna jako my a v letní roční dobu, dejte si pozor, abyste si hotel zarezervovali včas. Jestliže nechcete platit sumy hodné milionářů a nerezervujete několik měsíců dopředu, nemáte se psem tolik možností. Levných pet-friendly hotelů je v Londýně málo, například Hotel Orpington, Europa Gatwick, HM O´House, St Athans Hotel.

My se rozhodli pro Gatwick, který byl po cestě a vzdálený od Londýna pouze půl hodiny jízdy vlakem. V hotelu zaplatíte za psa zálohu 50 liber a poté 25 liber na týden. Tím, že se náš týdenní pobyt protáhl na měsíční a stali jsme se váženými a stálými hosty (přezdívaní nájemníci), za psa už jsme ani neplatili a ještě jsme dostali slevu.

Opravdové bydlení v Londýně bych nazvala oživlou noční můrou. Agentury na shánění bydlení se totiž hemží bezcharakterními křiváky, kteří jen touží po penězích. Trh v Londýně je plný zájemců o bydlení, a tak než stačíte říct, že se vám něco líbilo, druhý den je to pryč. Ceny za jednopokojový byt v centru nejdou pod šedesát tisíc korun za měsíc a pokud máte ještě psa, jste jako Daidalos letící proti Slunci.

Jednodušší je najít si spolubydlení či velice oblíbené, ale pouze na nějaký čas, Airbnb.

Neříkám ale, že je nemožné najít bydlení se psem. Nejlepší metoda, na jakou jsem přišla, je nebýt vybíravý a ihned dát „offer“ (tj. finanční nabídku). Dále najít si něco, kde psa mají, takže víte, že toho vašeho by měli vzít také, anebo poznat majitele domu, který, když se na vás štěstí usměje, jednoho hafana též vlastní.

Problém se psy v centru je, že majitelé domu či pozemku můžou říct, že nechtějí psy, a tak celé činžovní domy nemohou žádného mazlíčka mít. Vlastníci těchto budov se často obávají štěkotu, kálení v bytě nebo většího opotřebení nábytku. Stačí jim pouze počkat na jiného zájemce, který může přijít v rámci hodin či dne. My jsme to vyřešili tím, že jsme nabídli o trochu vyšší sumu a slíbili platit zálohu ne šest týdnů, ale osm, což je běžná praxe pokud máte psa.

Ušetřím vás dalších podrobností, kdo by chtěl vědět více, napište mi. Jen na závěr podotknu, že se vždy ujistětě, že máte svého psa ve smlouvě. Nemusí to být jméno, stačí „one dog, labrador“. Z toho vyplývá, že pokud plánujete koupi dalšího psa, musí vám ho majitel schválit. Tomu martiriu bych se raději vyhnula. Jak mi jeden realiťák doporučil, to si radši koupím vlastní dům.

Kde proběhnout tlapky aneb kam v Londýně

Hyde park a přilehlé Kensington Gardens jsou nejkrásnější místo v Londýně. Najdete tu psy všech velikostí a ras, páníčky různých národností, zatoulané tenisáky i profesionální hlídače psů.

Pro psa je bezpochyby nejlepší bydlení u parku. Hyde Park patří jistě mezi ty největší a nejznámější. Lze tu nalézt tichá místa pod stromy v hustém porostu, pečlivě zastřižené trávníky, plochu pro konzerty, sochu Petra Pana nebo Dianinu fontánu, a především veliké jezero, na němž je možné půjčit lodičky. Psi můžou být v těchto královských parcích na volno, ale nesmí do vody, aby nerušili faunu, tedy zhýčkané a přežrané labutě, kachny, husy a jeřáby.

Plocha parku je tak ohromná, že můžete každý den vybrat trochu jiný směr procházky. My ráno vyrážíme do Kensington Gardens, kde je větší klid a na konci socha královny Viktorie, strážící rybník. Odpoledne trávíme čas na veliké louce Hyde Parku, kde si lehneme na trávu, pozorujeme ptactvo, užaslé turisty a seznamujeme se s dalšími hafany. Pejskaři tu mají vlastní přátelskou komunitu a setkávají se určité dny a časy.

Britští psi nekoušou. Všichni pobíhají na volno, s každým se kamarádí a náhubek nemusí mít ani do hromadných prostředků. Prostě kousající pes je mýtus. Nebo dobře skrývaná pravda.

Pokud chcete navštívit opravdový unikát, můžete se podívat i do Holland parku, vzdáleného patnáct minut od Hyde parku. Holland park je zvláštní kříženec japonského skanzenu a moderní džungle. Najdete tu altánek s překrásnými květinami, šachy v životní velikosti a japonskou oplocenou zahradu, do níž psi nesmí, protože se po ní procházejí pávy a v jezírku plavou obří kapři.

K Buckinghamskému paláci je též možné dojít pěšky z Hyde parku, zamávat královně a pěti kroky přejít do St. James Parku. Tento park má oplocenou vodu a psi mají být na vodítku, aby neskákali na plochu vyhraněnou jeřábům a labutím. Je tu i kousek travnaté plochy na víkendové opalování. Z tohoto parku je to už jen pět minut k Parlamentu, Big Benu a Westminsterskému opatství.

Pes je luxus, který si ne každý může dovolit. Hledání bydlení v Londýně je s domácími mazlíčky obtížné, nemluvě o cenách za granule. Naštěstí hafani neplatí vstupy do hromadných prostředků a granule si můžete objednat přes internet.

Krásná procházka tak může být i podél vody ke katedrále svatého Pavla a mostu, známého především z šestého dílu Harryho Pottera, Millennium. Amy se samozřejmě stává turistickou atrakcí, když ji u Big Benu fotím a ona ještě pózuje jak modelka. Podél pravého břehu Temže se můžete dostat se psem i k vodě a malému parčíku Spain Gardens, kousek od Shakespearova divadla.

Nenechte se ale zmýlit, park je spíše malá travnatá plocha a Temže kalná a zapáchající jako týden staré ponožky. Písčitý břeh, přecházející v oblázky omývané vodou, jsme si nenechaly ujít a alespoň psí břicho řeku vyzkoušelo. Cestou potkáváme lokální stánky s občerstvením a točeným pivem, prohlížíme si vystavěné staré antikvariátní knížky, kluky v skateparku, zmrzlinový dvoupatrový autobus a zašlápnuté hranolky.

Život se psem ve velkoměstě je mnohem radostnější. Donutí vás totiž jít do parku, odreagovat se, zapomenout na milion lidí a starostí. Prostě ať jste na vesnici nebo v největší metropoli, studený čumák vám rozzáří den.

Pokud se vydáte z Hyde Parku opačnou stranou, dojdete k Regent´s Parku. Jeho vnitřní malou část tvoří vodopád a okrasné květiny. Sem a do ZOO, které je částí parku, psi nesmí. Zbylá část parku je úhledně zastřižená placka víceméně bez stromů. Slouží především jako hrací pole pro různé sporty, především domorodci milovaný britský baseball. Samozřejmě zde se může pes vyběhat na volno. Pouze okolo vody St. James's Park Lake s dvěma ostrovy, West Island a Duck Island, protínající střed parku jako niť, musí být psi na vodítku.

Z tohoto parku je to pár kroků do Primrose Hill, malého parčíku s příznačným kopcem, na němž vidíte celé londýské centrum, od London Eye a Big Benu po katedrálu St. Pavla. Většinou je obsypaný turisty a pejskaři, takže Amy opravdu neměla o nové přátele nouzi.

Kontakty

verca.loudova@seznam.cz

facebook.com/CestujiciPes

Site © Veronika Loudová

Design © Juraj Simlovic

Made with TED Notepad.